UPOZORNĚNÍ PŘEDEM : Tato túra je velmi dlouhá, fyzicky i psychicky vyčerpávající a je určena jen opravdovým fajnšmekrům a zkušeným horalům.

Hodně prudký až nekonečný výstup z Piösmes se narovná na pastvině Luibisboden - 2258 m.n.m. Zde jsou dva bivaky a obrovská rovná plocha s dvěma jezírky zasazenými do zelené trávy. Výhled na Rofellewand - 3374 m.n.m. je mimořádný. Nepříjemně stoupáme kamenným polem tak 1,5 hod. a dojdeme u seskupení velkých kamenů uprostřed sněhového pole v 2700 m.n.m., kde odložíme batohy a vystupujeme do sedla Luibis scharte - 2914 m.n.m. Jdeme nepříjemně ve velkém kamení a sněhu. Potom na vrchol za velmi špatného značení, které později náhodou najdeme, po deskových skalách a sněhových polích. Na vrcholu je kovový kříž a výhled na celé Ötztálské Alpy. Sestup zpět k batohům a na sněhu u kamenů rozděláváme stany. Druhý den jdeme od bivaku dlouhým a celkem i bořícím se sněhem do sedla Sandjoch - 2826 m.n.m. a odtud již vidíme vzdálené sedlo Breithlanerjoch s křížkem a především nejvyšší bod celé naší cesty - Hohe Geige - 3395 m.n.m. nepříjemně daleko. Mezi dvěma sedly je jezírko ve sněhu  kde jsme dočepovali vodu. Sestupem až do 2500 m.n.m. se před námi zvedá sedlo Rofkarljoch - 2710 m.n.m. Po dnešním vyčerpávajícím boji s tolika sedly je to rána pod pás. Cesta je obzvláště prudká a místy zajištěná. Vzhledem k tomu, že některá místa byla pod sněhem bylo jejich překonání těžké. Dále cesta pokračovala sestupem !!! do kotle do 2500 m.n.m. a výstupem v mačkách na vrcholek Gehwind - 2650 m.n.m. prakticky konec západního hřebene Hohe Geige. Zde přímo u kříže bivakujeme na hřebeni širokém asi jen 3 metry.

Na vrchol Hohe Geige vyrážíme ráno jen na lehko zpočátku po skále později po ostrém hřebínku a mnoha nepříjemných ledových traversech dojdeme k jezírku pod vrcholovou pyramidu v 3220 m.n.m. Dále již jen čistě sněhem bez maček na vrchol s malým křížkem a velkým výhledem na Wildspitze - 3770 m.n.m., Stubaiské Alpy, Watzespitze - 3533 m.n.m. a jiné. Vidíme i v šílené dálce vrchol Wassertal Kg. - 3252 m.n.m. osazený na vrcholu oranžovým UFO bivakem , ke kterému máme ještě dnes dojít !!! Sestup na Gehwind je o něco horší než výstup nicméně zvládnutelný. Na vrchol nám to trvalo 2:40 hod. Z vršku Gehwind klesneme do 2420 m.n.m. nad chatu Chemnitzer hütte a odtud šílené stoupání až do sedla Weismaurachkar joch - 2953 m.n.m. Upozorňuji že máme už v nohách Hohe Geige. Nikde zde není voda.V sedle je mnoho sněhu a celá hřebenovka po cestě Mainzer hohenweg se zdá, že v tom sněhu nebude pohádka. Cesta je zajištěná, má výrazně houpačkový charakter a překonává 5 velkých firnových polí. Na jednom místě jsme museli podbíhat padající kamení. Po cestě asi uprostřed jsme narazili na vodu. Dlouhé úseky sněhovými poli. Závěrečný 250 metrový výstup na vrchol Wassertal Kg. - 3252 m.n.m. je monotónní šlapačka sněhem ve velmi prudkém svahu. Bivak UFO na vrcholu je propracovaná a precizní konstrukce s okny a vybavením. Je zde opravdu vše co si lze jen přát. I spacáky, vařiče i bomby, zásoby jídla atd. Platí se neoficiálně 3 Euro / osoba /noc. I my jsme samozřejmě zaplatili, ale něco i použili. Pod bivakem je i kadibudka s výhledem na Watzespitze. Noc v 3252 m.n.m. a celodenním putování nad hranicí 3000 m.n.m. bylo zpočátku o zvyk a člověk se zadýchal i při telefonování. Láďa prý dokonce i  při večerním tlačení v kadibudce.

Ráno se vyfotíme u vrcholové pyramidky a pokračujeme hřebenem po zajištěné stezce Mainzer hohenweg. Jdeme komplet na těžko. Překonáme cestou ještě 3 vrcholy vyšší 3000 m.n.m. a závěrečný sestup k chatě Braunschweiger hütte netrefíme o jedno údolí blíž. Sestupujeme tedy neznačeným kotlem Silberkar a v poslední fázi nevidíce si strmostí téměř pod nohy klopítáme, kutálíme se s cepíny v rukou snad nejstrmějším travnatým svahem v okolí až dolů k řece Pitze a do Mittelbergu - 1736 m.n.m. Plánujeme spát někde po cestě a tak dupeme po silnici až do Plangeross, kde to půl výpravy vzdává z vyčerpání a podebranými nohami, a tak já s Láďou mašírujeme k autu ještě 6,5 km do Piösmes. Vracíme se pro zdrchané kamarády již na 4 kolech a ještě dnes dojedeme na koupání do Německa k jezeru Chiemsee. Parádní noční koupačka, kterou jako ostatně celou tuto túru vřele doporučuji. Z Chiemsee nás ve 3 ráno vyhnali komáři, a tak jedeme domů. Túra jen pro masochistické vyznavače VHT a horolezectví.

tuto výpravu podporoval :