Výprava vymyšlená doslova z hodiny na hodinu měla původně začít stoupáním k chatě Edelraute Hütte ze silničního sedla Hohentauern. Měli jsme však s sebou dvě krásné dámy, a tak jsme se rozhodli zaplatit mýto 1,40 EUR/osoba a ušetřit jim tak galantně 500 výškových metrů a 4km pochodu po silnici. Takto plni obdivu jsme dorazili na parking 10 minut pod chatou Edelraute Hütte. U chaty jsme byli během chvíle a za nechápavých pohledů rakouských turistů s výrazy typu "optimische", že jdeme bez lyží jen tak v botech, přecházíme louku u jezera Scheibelsee a poměrně dost se bořícím sněhem jdeme vzůru k hřebeni. Cestu chytáme docela snadno a po ní již jednoduše na hřeben a k našemu prvnímu bivaku těsně pod vrcholem Hauseck. Je odtud opravdu impozantní pohled na skupinu Ennstaler Alpen. U jezer nebylo možno bivakovat pro množství sněhu cca. 80cm. Jak ale naše první nadšení rázem zmizí po zjištění, že nám Husa půjčil stan, kde je jen jeden prut a to ještě z jiného menšího stanu !! A tak ve výšce 1940 m.n.m. improvizujeme a postavíme pseudostan kosmické konstrukce s výraznou aerodynamikou. My drsní horalové se rozhodneme, že necháme ženy spát ve stanu a nám stačí širák. Bohužel po půlnoci přišla sněhová přeháňka, tudíž skáčeme šipky k našim drahým polovičkám a do rána spíme v tomto minimalizovaném prostoru v 5 lidech i s kompletní bagáží!!! Ráno za oblačného počasí vyrážíme dál po hřebeni přes vrchol Hauseck - 1982 m.n.m. do menšího kotle, který je však pěkně vysněžen a ráno poměrně tvrdým firnem. V asi 30° svahu kopeme stupy a jdeme jím jako po žebříku až do sedla. Odtud místy mixovým hřebínkem až k vrcholu ( cca. 1 hod. ). Na vrcholu Gr. Bösenstein se schází až nečekaně lidí, a tak neotálíme a za stále proměnlivé oblačnosti jdeme dolů cestou do sedla mezi Gr a Kl. Bösenstein. Tady začíná tzv. řitní sjezd všech členů teamu. Přecházíme již za krásného sluníčka celý dlouhý kotel a přes první sedlo se dostáváme k firnovému svahu co jsme ho šli ráno. Tady se již jedná o extrémní sjezd po zadku, kde někteří nabírají opravdu rekordních rychlostí. Poměrně zmoženi a spokojeni docházíme zpět do bivaku. Je ale brzo a nechceme spát na stejném místě, rozhodujeme se tedy pro sestup k myslivecké chatce Ochsenkar Alm - 1695 m.n.m. v kotli Ochsenkar z druhé strany hřebene. Ne však sestup ledajaký, nýbrž asi 30° svahem v ukrutně se bořícím mokrém sněhu a navíc se stanem ( který nám bylo líto balit ) plným věcí ! Toto bylo opravdu náročné a jistě se to již nebude opakovat...několik zranění a šrámů doprovázela tuto akci. U chaty vegetíme na slunku. Je krásně. Večer pro jistotu stavíme ještě provizorní přístřešek proti případné bouřce, ale nakonec není potřeba. Ráno obcházíme poměrně nekonečně hřeben Hausecku a po asi 1 hod. chůze lesem ve sněhu dorážíme k autu na parkovišti. Ze sedla Hohentauern se ještě naposledy rozloučíme s Gr.Bösenstein a jeho družinou a těšíme se na další návštěvu v tomto nádherném koutku Alp.

ZVLÁŠTNÍ PODĚKOVÁNÍ :

Je za trpělivost při jistých nedostatcích pohodlí na výpravě a statečnost obou hostujících hvězd ženského pohlaví.

tuto výpravu podporoval :