 |
||||
|
Ze St. Peter se vychází pohodlně podél potoka Lieser až k polaně Tendl Alm. Zde je parkoviště a jezdí odsud také vláček až k Jagdhaus. Velice mírně po pěkné silničce docházíme až k vodopádu Lieserfall ( 15 metrů ). Zde cesta poněkud nabírá výšku v travnatém svahu a dosahuje chatky Ochsen hütte s dalším vodopádem. K jezerům Lanischsee – 2270 m.n.m. už je to jen po kamenitých loukách vcelku mírným terénem. U druhého jezera nás však dožene déšť, a tak vyhledáme bivak mezi kameny na břehu. Po zabydlení přestane pršet, a tak bivakujeme pod širákem. Ráno se cesta podél stád krav zprudšuje k hornímu jezeru a odtud velice špatně značeným terénem vstupuje do kotle Seekar, kde stéká voda z malého zasutěného ledovce. Cesta do sedla není k najití a není jednoznačná. Jde spíše víc na Karschneideck. My se samozřejmě netrefili a dali si takovou celkem hustou spárku na těžko, kde na co se šáhlo to bylo volný. Po výstupu na hřeben jsme zjistili, že jsme na druhé straně Hafneru, a tak následoval po hádce 300 metrový sestup a výstup opět neznačeně a odhadem přímo na Karschneideck – 2972 m.n.m. Až nahoře jsme viděli kudy vedli značky ale zespoda není šance je najít – tak pozor !!! K vrcholu Karschneideck je lehký hřebínek. Krásný výhled na Ankogel a především na zcela impozantní ledovou Hochalmspitze – 3360 m.n.m. Na vrchol se vejde tak 6 lidí a dost. Sestup ke Kattowitzer hütte – 2319 m.n.m. je úmorný po ohromných balvanech. Bivakujeme nad chatou i když v noci nás popohnala blížící se bouřka k chatě do pohotovosti. Druhý den vystupujeme na Gr. Hafner cestou vedenou zprvu prudce loukou, balvany a v serpentinách vychází bez technických obtíží na hřeben – 2800 m.n.m. Kolem páru lan a políčka postavených špičáků ( některé až 2 metry vysoké ) na hřebeni, vychází velmi jednoduše na vcelku malý vrchol s křížem. Pěkný je výhled rovněž na Reiseck, Dachstein, Nízké Taury a přehradu s 200 metrovou hrází Speicher Kölnbrein. Sestup k chatě je stejnou cestou a dále pádíme k polaně Ob. Marhütte – 1813 m.n.m. Po krátké svačince sestupujeme mimořádně prudce na silnici vedoucí údolím Maltatal k přehradě. To už máme dnes v nohách dost velkou porci a ještě nás čeká nekonečný přesun po silnici do města Malta – 843 m.n.m. ( 11 km ). Nad městem večer bivakujeme u starého včelína. ( po cestě po silnici jsme se málem pobili – byl to fakt hustej den ). Další den zase po silnici nad Maltu a hrozně dlouze kolem chaty Krammer hütte do sedla Törscharte – 2106 m.n.m. Zde padáme za vlast a usínáme asi v 14:00 na borůvčí. Po odpoledním probuzení se rozhodujeme, že už to dneska dorazíme a sejdeme ještě 7,1 km do St. Peter k autu a v podvečer unaveni odjíždíme domů. Skvělá a strašně fyzicky náročná výprava!!!
tuto výpravu podporoval :
|
||||
|
||||
