Pouť k této neznámé hoře, skoro až s exoticky znějícím názvem Marmontana nás zavedl opět náhodou. Původně plánovaný cíl byl odsunut na neurčito z důvodu velmi špatné předpovědi počasí. Na Lago Maggiore byla nalezena kýžená "díra" v oblacích, nebo spíš její přelud, jehož představu jsme si rádi vzali za vlastní, a tak se cíl musel přestěhovat kamsi do pohoří Tambo ležící několik kilometrů severně od jezera.

PROCITNUTÍ

V noci jsme plni elánu přijeli do podhorského městečka Roveredo nacházejícího se nedaleko větší Bellinzony. Místo k přespání se zde hledá, ostatně jako všude ve Švýcarsku, velmi špatně. Série zákazů, nařízení a celkové obavy z přísných švýcarských zákonů způsobují z hledání místa doslova noční můru. To se také vyplnilo, kdy si pro nás ráno přijeli strážníci k místnímu hřbitovu, kde jsme našli jediný možný flek. Po mrzkém vysvětlení situace a kontroly dokladů jsme se už v klidu vydali na obchůzku městem a koupí mapy oblasti. Výjezd z Rovereda do lokality horské vesničky Monti Laura tak trochu připomíná kameny a sutí napůl zasypanou klikatici někde poblíž Káthmándú. Je strmá, projíždí se zde asi 100 serpentin a je úzká na jedno auto s výjimkou několika odpočívadel. Jak jsme ale byli rádi, když jsme vysedli z auta ve výšce 1372 m místo 300 m.n.m. v Roveredu.

POSTUP K BIVAKU

Z Laury stoupá mírně sjízdná silnice směrem k jihovýchodu, ze které lze tu a tam sejít a cestu si tak nábližkou zkrátit. Značení je zde na dobré úrovni, takže normální turista, kromě nás se zde nemůže zamotat. Nám se to ovšem povedlo, i když tento fakt dodnes přisuzujeme nepříznivému počasí s místy padající mlhou a deštěm. Každý se po nekonečné (6 km) dlouhé cestě modlil aby jsme už byli na vytoužených polanách. Cestou jsme minuli tunel spojující polany Alpe di Cadin a Alpe di Cadinello a pokračovali rozmoklou travou, místy po zasutěném chodníku až k chatě Alpe d´Albion (1890 m). Skutečnost, že se zde nachází výborně vybavený bivak nás doslova rozzářila a batožina s promoklým stanem letěla do kouta cobydup. V bivaku je snad vše co si návštěvník může přát (postele, matrace, plynový vařič, kamna, stůl a židle jídlo, voda apod.). Vedle byla zavřená chata. Marmontana ještě dnes nebyla vidět, všude jen mlha, déšťové přeháňky a ponurá nálada místa Pianta d´Albion.

VÝSTUP

Ráno je o něco lépe, a tak nespěcháme a pomalu kolem 9 hodiny vyrážíme  směr vršelk Mont Paleta (1914 m), kde se nachází malá soukromá chatka s originálním WC a pokračujeme mírným stoupáním až k opuštěné polaně (také nouzový bivak s postelemi) pod vrcholem Cima di Cugn. Tato chata není zakreslena v mapě, nicméně pokud se držíte relativně dobře značené cesty, nemůžete ji minout. Výstup na hřeben je odsud již otázkou 5 minut. Hřeben vypadá poměrně zajímavě, cesta kopíruje jeho vrcholovou část a tak je vcelku atraktivní. V půli výstupu na Cima di Cugn přicházíme k dalším dvoum chatám (novějším), které opět na mapě nenajdeme. Za 20 minut stojíme na vrcholu Cima di Cugn. Sestup do sedla je opět hřebenový. Stezka po hřebeni na Marmontanu sice není značená, ale je jednoznačná. Doporučuji se držet hřebene a zbytečně nepodcházet vrchol zprava. Na vrchu, jež se nachází přesně na hranici Švýcarska a Itálie je malý křížek a kamenný mužík. Rozhled byl díky zhoršené viditelnosti (odpařování z lesů) omezený. Sestup až do Laury vedeme stejnou cestou.

LAGO MAGGIORE

Rozhodneme se ještě zastavit se u kouzelného jezera Lago Maggiore. Procházku stylovými uličkami, sledování fotbalového zápasu Česko : Švýcarsko na Euru v Basileji, na plazmě v místní hospůdce, jsme zakončili fantastickou koupelí v jezeře. Teplota vody dosahovala dle našich odhadů kolem 21°C, ale byla vzpružující a velmi vhodná. Navečer s malebného městečka Cannóbio odjíždíme.

tuto výpravu podporoval :