 |
|||||
|
Ze sedla Sella Nevea - od hotelu stoupáme směrem ke sjezdovce a přímo po ní nudně až ke stěně spadající z vrcholu Bila Pec - 2146 m.n.m. Jdeme podél stěny ( dost vody ze skal ), kde vede cesta k viditelné budově konce lanovky. Kolem pěkné kapličky ( vděčné fototéma s Jóf di Montasio v pozadí ) k velké chatě Gilberti - 1850 m.n.m. ( otevírali jí když jsme další den odcházeli ). Dole na terase je vstup do Winterraumu vybaveného kamny, 6 postelemi a dekami. Je otevřen jen když je chata zavřená. Na vršek Bila Pec, na který se vydáváme ještě týž den, je lehký výstup přes sedlo Sella Bila Pec. Výhled z vrcholu je parádní především na Jóf Di Montasio - 2753 m.n.m., pyramidu Jóf Fuart - 2666 m.n.m. , Mangart - 2687 m.n.m. atd. Bivakujeme na terase chaty Gilberti, protože venku je krásně a do temné kobky bivaku se nikomu nechce, snad jen Láďovi. Zláště když se večer zahulilo tak byl výhled super. Na Monte Canin je část cesty vedoucí do sedla Sella Bila Pec stejná, další část je však daleko těžší. Pod stěnu ( dosud pořád po sněhu - 1 metr tvrdého ) jsme šli asi 2 hodiny. Na začátku ledovce jsme nasadili mačky a velmi strmě - 45 ° stoupali ke skalám, kde jsme netrefili nástup na ferratu Julia al Canin, a tak jsme si to dali přímo severní stěnou, vysokou cca. 350 metrů.Terén byl místy až 3.UIAA a bylo tedy nutno zajistit se lanem na jednom úseku. Skála je zde dost lámavá a nestabilní. V tom už nás dohnali mraky a začlo lejt jak z konve. Láďa s Jirkou to vzdali a vrátili se hledat nástup na daleko bezpečnější ferratu. Vylezli jsme přímo u kříže za nulové viditelnosti, jen se rychle vyfotili a mazali za bouřky !!! na ferratu a sestoupit. Na hřebeni jsme potkali stoupající kluky, kteří se vyškrábali kletterstiegem. Ferrata by se mě líbila kdyby bylo hezké počasí. Takhle jsme jí sjeli téměř bez zajišťování až na ledovec. Tím pozadu sestoupili a v dešti, kroupách na sněhu švihali zpět k chatě. Je to ovšem poměrně daleko, a tak jsme byli totál durch. Hřebenovku na Pizzo di Carnizza jsme tedy museli z důvodů počasí odmítnout - škoda. V boudě jsme se dali trochu do kupy a celkem znechuceni sestoupili k autům do sedla Sella Nevea a odjeli domů. Vzhledem k počasí při výstupu a zvolené velmi těžké cestě která má s VHT pramálo společného si myslím, že to byl nadlidský výkon.
tuto výpravu podporoval :
|
|||||
|
|||||
