Výstup na Mt. Emilius zahájíme v lyžařském středisku Pila - 1790 m.n.m. posazeného ve značné výšce nad městem Aosta, které je jakýmsi centrem oblasti. My jsme přijeli v pozdním odpoledni, tak jsme našli místo pro bivak těsně nad hotelem, krytý starou opuštěnou chalupou a vysokou trávou. Pokračujeme výstupem do sedla Colle di Chamole - 2641 m.n.m. Hned z Pily nás čeká extrémně strmý svah vedoucí až k jezeru Lago di Chamole - 2325 m.n.m. Zde se stezka na chvíli narovnává aby, hned na to v serpentinách překonala sedlo Chamole. Ze sedla je pěkný výstup na vrcholek Punta della Valletta - 3090 m.n.m. Ale pozor! Je delší než se na první chvíli zdá. Z vrcholu pokračuje ferrata směrem do údolí. (v mapě Kompass není zakreslená). Je z ní krásný výhled na Gran Paradiso a především na naprosto dech vyrážející stěnu La Grivola.Bivak u chaty Rif. Arbole - 2510 m.n.m. se nám nezdál vhodný, a tak jsme nocovali po dvakrát asi 300 metrů před ní nad skalní stěnou spadající k vodopádům potoka. Samotný výstup na Mt. Emilius je poměrně jednoduchá ovšem náležitě dlouhá túra, která s sebou nese risiko zvratu počasí (byli jsme toho svědky).Cesta od bivaku trvá 3,5 hod. rychlé chůze. K jezeru Lago Gelato - 2960 m.n.m. je mírná, za ním stoupá prudčeji do úzkého sedla Passo Tre Cappucini. Odsud jednoznačně po hřebeni vzhůru. Na vrcholu je malý kříž a soška madony. Rozhled jsme neměli protože byla mlha a sněžilo !!! Upozorňuji na to že bylo 14.července.Také záchranná akce v podobě vrtulníku a 4 záchranářů hledající 24hod. ztraceného muže, nepřidávala k náladě. K bivaku se scházelo stejnou cestou a taktéž další den do Pily.

Technická obtížnost je lehká (max. 1-2. UIAA), pozor ovšem na počasí ! Mt.Emilius dost výrazně převyšuje okolí a přitahuje tak oblačnost.

tuto výpravu podporoval :