Začínáme v malebné vesničce Trafoi. Za pěkného počasí je odtud na vrchol vynikající výhled. Naložení ultra těžkými batohy ( kolem 25kg ) vycházíme z kopce (!!) k mostíku přes divokou rozkalenou řeku Rio Trafoi. Cestička hned zkraje dává najevo, že se nebude jednat o žádnou odpolední procházku, ale poctivou makačku. Je strmá jek jen to jde, klikatí se nekonečně v prudkých serpentinách až k malému odpočinku u ruiny bývalé chaty Alpenrose Hütte - 2029 m.n.m. Je zde plno much a havěti co se na nás v tom vedru lepí, a tak pokračujeme monotóně dále v klikaticích lesem a stezka neubírá na strmosti. Po asi 1,5 hod. vcházíme do ohromného kotle, který charakterem výstupu připomíná peklo. Traverz jím samotným je nekonečný. Z dáli je již vidět bivak Stella Alpina - 2451 m.n.m. Ten je sice v žalostném stavu, ale na konstrukci je vidět, že se pomalu opravuje. Nám poskytnul přespání v suchu a relativním pohodlí dřevěné podlahy. Jen rozbitými okny trochu fouká.

Ráno vyrážíme k chatě Payer Hütte, zakotvené na skalním hřebeni Tabaretta nad námi 570 metrů. Cesta na chatu rychle ubíhá. Počasí je hrozné. Mrholí, je mlha a asi +3°C. Postavení stanu někde v blízkosti chaty ( i vzdálenosti ) je vzhledem k terénu nemožné, a tak volíme přespání v lageru ( 17 EUR/os. ). Ubytování je čisté a obsluhující chatařka více než příjemná. Půjčujeme si na večer karty a odcházíme se ubytovat. Po chvíli zjišťujeme, že na chatě neteče nikde pitná voda (v širokém okolí také ne). Nejde ani venku nikde načepovat. Volíme tedy koupi balené vody ( 3 EUR/1,5 litru) . Ještě tentýž den si dáme rozcvičku a aklimatizaci na Punta Tabaretta - 3128 m.n.m. Po vyspání na měkoučkých postýlkách vyrážíme v 6:00 na výstup. Je zataženo, mlha. Po asi 20 min. pátrání po cestě volíme jistotu a nenápadně se napojujeme za horského vůdce s dvěma klienty. Jdeme za nimi asi 100 metrů, protože oni si na rozdíl od nás zaplatili 760 EUR za výstup. Za Punta Tabaretta odbočujeme vlevo a jdeme vstříc zajištěnému hřebenu. Cesta se rovná via ferratě D/E. Zajištění je špičkové a klettresteig velmi pěkně veden ve velké expozici. Tímto se dostáváme na vrcholek s křížkem, kde je vhodné místo pro odpočinek. Před námi leží klíčové místo výstupu. Jedná se o nezajištěný ostrý hřeben ( lezení 2-3.UIAA ) opatřený několika nýty pro případné vlastní jištění. Úsek je dlouhý asi 150 metrů. Za ním již slezeme do štěrbiny, kde si nazouváme mačky. Začíná zde travers zasutěného ledovce. Úsek bez maček nelze překonat !! Přibližně po 20 minutách chůze dojdeme k prudšímu výšvihu ledovce ( pozor několik trhlin obcházíme vpravo ). Dostáváme se tak k dalšímu klíčovému místu, tentokrát na ledovci. Před námi je asi 8 metrová téměř kolmá skála  vyrůstající přímo z ledu.T u je nutno překonat v mačkách, mixovým lezením 2-3.UIAA. Zde je nutno vážit každý krok - nebezpečí uklouznutí s fatálními následky. Za dobrého počasí, kdy chodí více lidí se zde tvoří kuriozní fronty. Tímto výšvihem máme napůl vyhráno. Jsme ve výšce 3316 m.n.m. u bivaku Lombardi. Ledovec Vedretta Alta dell Ortles stoupá nemilosrdně vzhůru skrz mnoho trhlin a obrovských ledovcových zlomů. Ač v mlze, kde sem tam prosvitne slunko a je vidět, sledujeme stopy horského vůdce před námi. Ten se zastaví až když se muž z jiné skupiny propadne do trhliny a úplně v ní zmizí. Po vyproštění se pokračuje ( trochu otřeseni ) dále. Po několika strmějších úsecích dosahujeme ve výšce 3750 m.n.m. vrcholové plató. Odsud jen mírně asi 25 minut na vrchol s nezbytným křížem. Nazpět je cesta stejná jen si měníme úsek přes mixový výšvih za novou cestu kolem bivaku po hřebeni. Jaké je ale naše překvapení, když dojdeme k místu kde cesta končí a dál je již jen slaňovací kruh. Jedná se o slanění 15 metrů a s tím se hravě vypořádáme. Dále až na chatu stejné. Na hřebeni nás zabrzdí několik skupin kteří se jistí lany, ale jinak jde cesta rychle. Je fakt, že nebýt horského vůdce, nikdo by ten den na vrchol nedošel.... Až do Trafoi je sestup stejný. Další noc spíme opět v Stella Alpina a opět prší. Ráno je polojasno a není hezčí pohled než východ slunce nad obřími ledovci opancéřovaný masiv.

UPOZORNĚNÍ : Cestu na vrchol nedoporučujeme začátečníkům, ale jen vysokohorským turistům či alpinistům, kteří mají s podobnými podniky zkušenosti. Samozřejmostí je perfektně zvládnutá chůze v mačkách (až 5 hodin na nohou), práce v lanovém družstvu. Absolutní absence závratí, základní znalosti lezení (2-3.UIAA) v nezajištěném terénu. Naprostá orientace v terénu. Velké převýšení, prudké zvraty počasí.To je charakteristika pro výstup na krále Tyrolska.

tuto výpravu podporoval :