Cesta k tomuto zajímavému a v zimě velmi obtížně dosažitelnému vrcholu začíná v hloubi údolí Zauchental sevrně od lyžařského střediska Altenmarkt im Pongau. Dosáhněte autem výškovou kótu 1099 m.n.m. a naproti závoře, která přetíná lesní cestu nechejte svého plechového miláčka čekat. Po této široké cestě pohodlně stoupáme lesem asi 2,85 km k rozcestí. Doposud jsme šli bez sněžnic. Zde však vyhrnutí pluhem končí a tak je nasazujeme. Jde se parádně a sníh se boří jen minimálně. Po 2,5 hodinách od auta dorážíme k polanám Labeneck Alm - 1742 m.n.m.Rozhodnutí o místu bivaku je jednohlasné.Mlékárna místní chaty. Odházíme asi metrovou vrstvu sněhu od dveří a ubytováváme se v tomto v zimě opuštěném stavení. Začíná z lehka padat sníh a kopce se zahalují mlhou. A tak klábosíme při kávě a večeři a postupně uleháme ke spánku s vidinou lepšího počasí na druhý den.

Ráno kolem sedmé, po snídani se vydáváme na túru směrem k hřebeni. Je podstatně lepší počasí a viditelnost odhadujeme na asi 30km. Je oblačno a teplota -4°C. Výstup na hřeben posuzujeme jako klíčový a také se tak stává. Není vůbec snadné se dostat přes pole zasněžených klečí, byť ve sněžnicích. Nakonec hřebene dosahujeme a po něm dále na vrchol Hintere Labeneck - 1986 m.n.m. Na východní stranu spadají velké převěje. Je velký vítr a sníh je tvrdý ufoukaný. Ovšem při pohledu z Labenecku na Strims Kg. začínáme chápat, že výstup na něj nebude jednoduchý. Postupujeme téměř bez výškových rozdílů po hřebeni až ke skalnaté patě vrcholu Strims Kg. - 2139 m.n.m. Ještě pár kroků ve sněžnicích a už pokračujeme nebezpečným skalním lezením vzhůru. Místy je třeba skálu hledat pod sněhem a upravovat si stupy. Pod námi je propast cca. 550 metrů. Velmi opatrně a pomalu vylézáme na vrchol ( naštěstí všichni)  a po chvíli se zapisujeme do knihy. Krásný výhled na Dachstein a Gosaukamm. Vrcholy Taur jsou zahaleny. Vyvstává však otázka kudy dolů. Stejnou cestou je to nemožné. Rozdělujeme se tedy na dvě skupiny. Husa traverzuje velmi nebezpečnou západní stěnu. Zbylí dva máme přirozený strach a rozhodujeme se pro sestup do neuvěřitelné ( ale bezpečné ) hloubky kotle Eisenhofkessel. Ztrácíme tak cca. 350 metrů. V kotli si připadáme naprosto beznadějně ( bez sněžnic ) a při pohledu na Husu, který stěnou v klidu dorazil ke sněžnicím na hřebeni jen těžko nepropadáme depresi. Z kotle pokračujeme po čtyřech do prudkého svahu a tipujeme návrat na chatu na dalších 5-6 hodin !! Husa je však megalol a schází až na naší úroveň a nese nám sněžnice. Společně pak traversujeme v lese pod hřenbenem až k chatám kde vyčerpaní jíme, pijeme a uleháme ke spánku již ve 14:00 hod. V 20:00 se probudíme a mažeme dolů k autu za svitu čelovek a odjíždíme domů. Opravdu náročný výstup a sestup v zimním období.

tuto výpravu podporoval :  

HOME