Odpoledne přijíždíme na silniční sedlo Prabichl - 1230 m.n.m. a po krátkém rozkoukání vyrážíme z parkoviště u chaty směrem k Leobner Hütte. Cesta jde dobře, sníh je ztvrdlý. Po asi půl hodině chůze lesem nazouváme sněžnice. Sníh se boří asi 20 cm. Takto přejdeme louku u dolní stanice nákladní lanovky a vyrážíme do velmi prudkého svahu, kde už to se sněžnicemi nejde tak lehko. Začíná se smrákat a k chatě již dorážíme za tmy. Je zavřená, a tak stavíme stany přímo na plošinkách před okny. Ráno, po dvouhodinovém hledání kamery která spadla cca. z 200 metrového srázu, jdeme za chatu do sedla Hirscheggsattel-1699 m.n.m. Tady se cesty dělí a my pokračujeme směr Griesmauer. Celý den jdeme bez sněžnic. Sníh je dost zmrzlý. Po asi půl hodině dorážíme do kotle pod hřebenem. Pak již jen poněkud ve sněhu nebezpečnější výstup na vrchol TAC Spitze-2019 m.n.m. ( zajištěno lanem - ovšem zamrzlým ).Na vrcholu kniha a rozhled na celé Eisenerzer Alpen a Ennstaler Alpen. Je jasno a tak viditelnost dosahuje ke 100 km. Sestupujeme stejnou cestou do kotle a dáváme ještě jeden bezejmenný vrcholek s křížem a knihou - 2014 m.n.m. K chatě jedeme šílenými sjezdy po zadku, kdy mnohdy nabraná rychlost je jen těžko zvládnutelná. V noci je -12°C a ráno v 5 hod. sestupujeme k autu abychom v 6:30 vyjeli domů.

tuto výpravu podporoval :